Zájmena latinsky Pronomina zastupují podstatná jména nebo na ně ukazují.
Druhy:
- osobní ( já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona; zvratné se )
- přivlastňovací ( můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich; zvratné svůj )
- ukazovací (ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám )
- tázací ( kdo, co, jaký, který, čí? )
- vztažná ( kdo, co, jaký, který, čí, jenž )
- neurčitá ( někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, lecco, leckterý, kdokoli, kdosi, cosi, všechen, každý … )
- záporná ( nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný )
Vzor:
- pro zájmena tvrdá: ten
- pro zájmena měkká: náš
- pro zájmena složeného skloňování: mladý, jarní
U zájmen určujeme stejně jako u podstatných jmen a přídavných jmen:
Rod:
- mužský
- ženský
- střední
Číslo:
- jednotné
- množné
Pád:
- kdo, co? ( Nominativ )
- koho, čeho? ( Genitiv )
- komu, čemu? ( Dativ )
- koho, co? ( Akuzativ )
- oslovujeme, voláme ( Vokativ )
- ( o ) kom ( o ) čem? ( Lokál )
- kým, čím? ( Instrumentál )
Skloňování zájmen
Zájmena lze rozdělit podle trojího typu skloňování:
Zájmena bezrodá mají zvláštní skloňování ( já , 2.p. = 4.p. mě/mne, 3.p. = 6.p. mně)
Rodová zájmena , která mají skloňování zájmenné – podle tvrdého vzoru ten, např. onen, tento, kdo nebo měkkého vzoru náš, např.váš, jenž, co.
Rodová zájmena, která mají skloňování adjektivní podle vzorů přídavných jmen mladý a jarní např. jaký, který, takový, žádný, můj, svůj, čí, něčí, čísi, ničí
